Malmsteen Yngwie
Malmsteen Yngwie
Švédský kytarista Yngvie Malmsteen (Lars Johann Yngwie Lannerback, nar. 30. 6. 1963 Stockholm, Švédsko) se začal o svůj strunný nástroj zajímat již v sedmi letech, poté co byl 18. září 1970 fascinován speciálním televizním pořadem o v ten den zemřelém Jimi Hendrixovi. Yngwie vzápětí začal pozorně poslouchat Deep Purple a další rockové kapely. Jeho obdiv ke způsobu hry Ritchiea Blackmorea se za přispění jeho sestry rozšířil i na hudební klasiky, Bacha, Vivaldiho, Beethovena a Mozarta, podle kterých do sebe vstřebal klasickou strukturu hudby a přizpůsoboval svůj styl. V deseti letech přijal matčino dívčí jméno Malmsteen a upnul se na hudbu. Jako problémový žák občas nechodil do školy, což mu matka tolerovala, protože věřila v jeho talent, který vzrůstal díky každodennímu mnohahodinovému cvičení a lekcím na klasickou kytaru. V teenagerských kapelách Power, Burn, Silver Mountain, Squeeze, Powerhouse a Rising, Yngwie hrál převážně coververze Deep Purple a Jimiho Hendrixe, občas se však blýsknul delším explosivním sólem. Později Malmsteena uchvátila hudba houslového virtuóza Niccola Paganiniho, která měla velký vliv na jeho utvářející se styl. Yngwie, který krátce pracoval jako výrobce hudebních nástrojů si podle loutny s kroužkovaným krkem ze 17. století přetvořil krk svojí kytary. Malmsteen s několika přáteli nahrál pod hlavičkou Rising Force demoverze svých tří skladeb. Švédská CBS demáče odmítla a znechucený Yngwie začal své nahrávky posílat i mimo svoji vlast. Jedna z těchto pásek našla svou cestu k Mike Varneyovi, dopisovateli časopisu Guitar Player a řediteli gramofonové společnosti Shrapnel Music.
Yngwie byl pozván do Los Angeles, kde se počátkem roku 1983 připojil ke skupině Steeler. Po prvním albu "Steeler", Yngwie přešel k formaci Alcatrazz, kterou zpěvák Graham Bonnett vedl v duchu Rainbow. Stále se však cítil příliš svazován a tak společně s dlouholetým přítelem, klávesistou Jense Johanssonem, zpěvákem Jeffem Scottem Sotoem a bubeníkem Barriemorem Barlowem (ex - Jethro Tull) založil vlastní skupinu Rising Force. V květnu 1984 s ní vydal téměř instrumentální bezejmenný debut. Malmsteenův barokní, gotický skladatelský styl, brilantní prstoklad a melodický heavy metal se šíleně rychlými laufy zaujal posluchače na celém světě. Kvůli patrnému vlivu Bacha, Beethovena a Paganiniho se Malmsteenovo kytarové pojetí začalo nazývat neoklasickým stylem. Yngwie byl v několika hudebních časopisech zvolen nejlepším novým kytarovým talentem a podobně úspěšně si vedlo i album "Rising Force".
Vytáhlý, rozcuchaný a vlasatý Viking s hladovýma očima měl od poloviny osmdesátých let nesporný vliv na kytarovou techniku ostatních hráčů. Jeho neoklasické skladby dosáhly nového vrcholu na albu "Trilogy" se zpěvákem Markem Boalsem, jež se pro fanoušky stalo jedním z nejoblíbenějších. 22. června 1987 se Yngwie se svým Jaguárem naboural do stromu a vlastní hlavou přerazil volant. Otřes mozku komplikovaný sraženinou krve zapříčinil ztrátu citu v jeho pravé ruce. Nedlouho poté, co byl po bouračce týden v bezvědomí podlehla jeho matka rakovině. Yngwie, který se v té době potýkal s velkými finanční problémy se nenechal těmito obrovskými nesnázemi zlomit a znovu se upnul k muzice a se zpěvákem Joe Lynn Turnerem natočil desku "Odyssey". Singlový hit a video "Heaven Tonight" dopomohlo albu k solidní prodejnosti a zisku zlaté desky v USA. S tímto vokalistou z dřívější kapely Rainbow, oslovilo turné "Odyssey" nové publikum. Od února 1989 se show přemístila do Sovětského svazu, kde proběhla série zcela vyprodaných koncertů v Moskvě i Leningradu. Po závěrečném vystoupení, které bylo zachyceno na zlatém videu "Live in Leningrad / Trial by Fire" se skupina Rising Force rozpadla. Yngwie se přestěhoval do Miami na Floridě a ze švédských hudebníků založil novou skupinu se zpěvákem Goranem Edmanem. Album "Eclipse" natočené s touto sestavou, od které se Malmsteen po třech letech distancoval přineslo líbivější materiál.
U nové gramofonové společnosti Elektra Records, Yngwie vydal album "Fire & Ice", které vystavovalo na odiv klasickou strukturu barokních skladatelů. Tímto albem Yngwie naplnil svoji touhu po souhře s orchestrem, což se projevilo v aranžmá Bachovy "Badinerie" z Orchestral Suite No. 2, obsažené v "No Mercy" a v klasicisticky inspirovaném sólu "Cry No More". Kritiky vychvalované album "Fire & Ice" debutovalo v Japonsku jako číslo jedna a dobře se prodávalo také v Evropě i Asii. Od června 1992 se Yngwie stáhnul zpět do Miami, avšak příprava nového alba byla narušena zničující sérií událostí. Hurikán Andrew srovnal v srpnu 1992 se zemí většinu Miami , Yngwieho manažer zemřel v lednu 1993 na srdeční infarkt, o dva měsíce později Elektra Malmsteena vyřadila ze svého seznamu, Yngwie si zlomil pravou ruku a v srpnu se stal obětí nespravedlivého obvinění a zatčení. V záři byla všechna nařčení proti Yngwiemu odvolána a do října 1993 se zcela doléčila i jeho pravá ruka. Yngwie podepsal smlouvu s Japonskou značkou Pony Canyon a natočil náročné skladby, ve kterých hrál i na baskytaru s novým zpěvákem Michaelem Vescerou. Další album, "The Seventh Sign" obsahovalo surovější a agresivnější kusy. Deska se stala jedničkou na mezinárodních žebříčcích a získala v Japonsku trojnásobnou platinovou desku. Americký trh byl v té době více nakloněn zaměření na kapely hrající grunge. Nejvíce alb se tak prodalo v Japonsku a Asii. Na minialbu "Power and Glory" Yngwie zpracoval témata pro japonského zápasnického šampióna Takada a i další minideska "I Can't Wait" se dvěma dosud nevydanými skladbami a několika živými záznamy z Tokyjského Budokanu byla určena čistě pro šikmooké masy. Japonská verze "Budokan" vyšla jako koncertní video.
V prosinci 1994 začal Yngwie natáčet ve vlastním, moderně vybaveném studiu v Miami album "Magnum Opus". Následné turné započalo v Japonsku v září 1995 a pak se na dva měsíce přemístilo do Anglie a dalších evropských států. V lednu 1996 začal Yngwie ve svém studiu 308 spolupracovat se starými známými zpěváky, jako byl Joe Lynn Turnerr, Jeff Scot Soto a Mark Boals na novém projektu. Ovlivněn hudbou Deep Purple, Rainbow, U.K., Kansas, Scorpions, Rush a Jimiho Hendrixe s nimi a s dalšími hudebníky natočil album "Inspiration", na kterém dokonce také zpíval. Následné turné po Jižní Americe, USA, Japonsku a Evropě potvrdilo stálou oblibu Malmsteenova virtuózního melodického hardrocku. Po měsících intenzivní práce ve svém studiu 308, Yngwie vyprodukoval své první zcela klasické dílo, "Concerto Suite for Electric Guitar and Orchestra in Eb minor, Op. 1." V červnu 1997 přiletěl Yngwie do Prahy na schůzku s prestižním Czech Philharmonic Orchestra. Po třech dnech intenzivního nahrávání a pod řízením dirigenta Yoela Leviho naplnil Yngwie svůj sen, nahrát vlastní skladbu s plně symfonickým orchestrem. Aniž by si odpočinul vrátil se Yngwie do Miami, aby vtisknul závěrečný obraz svému studiovému albu "Facing the Animal" se zpěvákem Matsem Levenem a údernými bicími Cozy Powella. Deska plná vášní a temné skličující intenzity byla velmi ceněna kritikou a většinou příznivců. Šestého března 1998, v jednom z nejdůležitějších momentů Yngwieho života se mu a jeho manželce April narodilo první dítě, Antonio Yngwie Johan Malmsteen.
Poté co se Malmsteen vypořádal se ztrátou svého přítele Cozy Powella, který zemřel při autonehodě, najal na jeho post Jonase Ostmana a vyrazil se skupinou do Japonska, Jižní Ameriky a Evropy. Během několika vyprodaných vystoupení v Brazílii byl pořízen video záznam a CD nahrávka s jednoduchým názvem "Yngwie Malmsteen LIVE!" Na albu "Alchemy" se Yngwie vrátil k tvrdším kořenům a tématům. Na této desce zpíval osvědčený zpěvák z "Trilogy" Mark Boals. Po vydání alba "War to End All Wars" se Yngwie po třech měsících vydal v březnu 2001 na americké turné v jehož polovině z něho zběhli zpěvák Jorn Lande a bubeník John Macaluso. Malmsteen najal nové hudebníky a absolvoval turné v Evropě, Asii a Velké Británii. V září 2001 Malmsteen koncertoval po USA a k jeho spoluhráčům patřil zpěvák Dougie White, klávesista Derek Sherinian, baskytarista Mick Cervine a bubeník Patrick Johansson. Malmsteen společně s Novým japonským filharmonickým orchestrem představil v Tokyu svůj projekt "Concerto Suite for Electric Guitar".
9. dubna 2002 Yngwie Malmsteen vydal na CD i DVD "Concerto Suite for Electric Guitar and Orchestra". 17. května Malmsteen odehrál při příležitosti "Mixed Martial Arts Fighting Nationwide Competition: King of the Cage 13", klání zápasníků vyznávajících různá bojová umění, koncert v kasinu ve městě Reno v Nevadě. Přenos přes satelit tehdy zhlédlo téměř milión návštěvníků.
16. září 2002 Yngwie vydal patnáctiskladbovou studiovku "Attack!!", na níž se kromě něj podíleli, zpěvák Dougie White (ex - Rainbow, Cornerstone), klávesista Derek Sherinian (ex - Dream Theater, Planet X) a bicák Patrick Johansson.
Malmsteen se v roce 2003 pod hlavičkou G3 zúčastnil spolu s dalšími dvěmi světově proslulými kytaristy (Steve Vay a Joe Satriani) koncertní šňůry, jejíž část vyšla téhož roku na CD "Live: Rockin' in the Free World" a DVD "Live in Denver".
Malmsteen vydal 25. července 2005 studiové album "Unleash the Fury". Neo-klasický Švéd novou desku nahrál pod hlavičkou své legendární doprovodné kapely Rising Force. Ve studiu mu vypomohl zpěvák Dougie White, bubeník Patrick Johansson a nový hráč na klávesové nástroje Joakim Svalberg. Dvě ze čtyř instrumentálek ("Fuguetta" a "Paraphrase") jsou variacemi na Bachovo téma.
Komentáře
Přehled komentářů
Factor nicely considered!.
essay editing services https://ouressays.com grant writing service https://bestonlinepaperwritingservices.com
pokoje goscinne w augustowie
(DoiiDiolftit, 13. 6. 2022 22:40)
kwatery w Augustowie https://www.najlepszekwaterywaugustowie24.online
noclegi z psem krynica morska https://www.najlepszekwaterywaugustowie24.online/noclegi-sokka-podlaskie
custom writers p862kz
(Gregorysox, 6. 4. 2023 2:07)